|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
|
|
Motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích
Stuchlá, Aneta ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Shrnutí Tématem práce byla motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích. Bylo zjištěno, že rodiče při výběru jména pro svého potomka zohledňují různé faktory, jejichž míra vlivu se v čase proměňuje. Průzkum získal od 202 respondentů (rodiče) 396 vzorků ze zkoumání (děti). Tyto děti se narodily v období od 40. let minulého století po současnost, tedy rok 2011. Úhrnem má na pojmenování největší vliv zvuková stránka jména, dále soulad s příjmením, významová stránka jména a rodinná tradice. Proměnami v čase prošly všechny motivace, nejvýraznější je trvalý pokles rodinné tradice a trvalý nárust kategorie jiného vlivu (kam patří nejvýraznější motivace zvukové stánky jména, soulad s příjmením a významová stránka jména). Další dvě kategorie, a to motivace pojmenování podle slavné osobnosti a podle fiktivní postavy sice stále narůstají, avšak doposud nepřekročily hranici 10%, jejich vliv je tedy zatím minimální. Jak vyplývá z grafu č. 1, všechny kategorie nyní zaznamenávají nárust, tento trend souvisí s vyšším počtem narozených dětí v posledních letech, ale také je zřejmé, že rodiče dnes ovlivňuje více různých motivací než dřív.
|
|
| |
|
|
Anthroponyms in Spanish: a contrastive analysis of their use.
PISOS PRADO, Aitor
El presente trabajo pretende analizar el valor potencial de los antropónimos en la ense?anza de espa?ol como lengua extranjera. Para ello, se proporciona una base teórica sobre los antropónimos que aporte un apoyo formal sólido a la futura propuesta didáctica. Asimismo, se analiza la presencia de los antropónimos en el Plan Curricular del Instituto Cervantes, así como otras vías de explotación que este no contempla y que inspirarán las actividades propuestas al final del trabajo. Nos detendremos con mayor atención en aquellos antropónimos que formen parte de unidades fraseológicas (Como Pedro por su casa; En tiempos de Maricasta?a; etc) para lo que estableceremos una clasificación de las distintas unidades fraseológicas existentes; clasificación a partir de la cual dise?arémos un corpus recopilatorio de fraseologismos de estas características que nos servirá de referencia para el dise?o de la propuesta didáctica.
|
|
|
Motivace oslovování dětí hypokoristiky
Hrubá, Eliška ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však jejich užitím v komunikaci, domácími obměnami rodných jmen a motivací oslovování hypokoristiky či motivací vzniku přezdívek. V první části jsou shrnuta veškerá teoretická východiska. Zájem je zprvu směřován k obecnému ukotvení problematiky v rámci onomastiky apostavení antroponym v systému lingvistiky. Teoretická část se dále zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, funkce, proměnu repertoáru rodných jmen, fungování rodných jmen v komunikaci, jazykovou charakteristiku a pojmenovací motivy. Problematika rodných jmen je obohacena výkladem o prožívání antroponym a jejich autonominalizaci, dále také o historický vývoj přechodu od jednojmennosti k dvoujmennosti. Stěžejní část teoretické práce je zaměřena na hypokoristika, vývoj hypokoristických podob rodných jmen, jejich užití v komunikaci, specifické kategorie hypokoristik a jejich jazykovou a slovotvornou charakteristiku. Zájem byl též směřován k přezdívkám a jejich obecné charakteristice. Praktická část bakalářské práce je založena na vlastním výzkumu. V rámci smíšeného výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož se na území Středočeského a Královéhradeckého kraje a na území Hlavního města Prahy v časovém rozmezí od března do května roku 2013 aktivně účastnilo 45 rodin s...
|
|
|
Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha
Stelibská, Alexandra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
Předkládaná diplomová práce Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha se věnuje analýze překladatelských řešení vybraných jevů na materiálu dvou úvodních povídek sbírky - Chachacha a Kulparkiv, aneb Chachacha 2. Cílem práce je na základě dílčích poznatků zhodnotit překladatelskou metodu Rity Kindlerové, vystihnout její případné klady a zápory. Úvodní kapitoly se věnují osobnosti samotného autora Jurije Vynnyčuka, jeho zařazení do literárního kontextu, charakteristice jeho tvorby celkově a následně i stylistickému rozboru dvou excerpovaných textů. Nedílnou součástí práce je také definování teoretických východisek pro translatologickou analýzu. Stěžejní část práce se pak věnuje analýze překladu konkrétních jevů, jež tvoří stylistické dominanty vybraných textů: stylizace mluvené řeči, stylová diferenciace, frazeologismy a vybrané reálie s důrazem na vlastní jména.
|
|
| |
|
|
Vlastní jména jako potenciální projev "cizosti" v překladu neliterárního textu
Bičíková, Romana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vlastními jmény v češtině a ve španělštině a překladem vlastních jmen ze španělštiny do češtiny. Teoretická část shrnuje současný stav zkoumané problematiky v češtině a ve španělštině. V češtině se vlastními jmény zabývají jak příručky gramatické, tak onomastické, neboť onomastika je v českém prostředí poměrně rozvinutou lingvistickou disciplínou. Ve španělštině se vlastními jmény zabývají zejména příručky gramatické. V obou jazycích se autoři do značné míry shodují v definici vlastních jmen a v rozdělení vlastních jmen do tříd (antroponyma, toponyma, chrématonyma a jejich podtřídy), španělští autoři nicméně nevydělují chrématonyma jako samostatnou kategorii pod tímto názvem. Na rozdíl od českého prostředí se v prostředí španělském dosud nikdo nevěnoval funkcím vlastních jmen. Na překlad vlastních jmen dodnes existují rozdílné názory. Vlastní jména jsou polyfunkční jednotky, jejichž překládání či nepřekládání je do značné míry podmíněno normami a dobově podmíněnými konvencemi, funkcí textu, textovým typem a žánrem, vztahem pracovních jazyků atd. Autoři též navrhují strategie, které se mohou při převodu vlastních jmen používat. Empirická část stručně charakterizuje vybrané texty z hlediska funkčního stylu, žánru a funkce. Jedná se zde o anotace, texty psané v...
|
|
|
Motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích
Stuchlá, Aneta ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Shrnutí Tématem práce byla motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích. Bylo zjištěno, že rodiče při výběru jména pro svého potomka zohledňují různé faktory, jejichž míra vlivu se v čase proměňuje. Průzkum získal od 202 respondentů (rodiče) 396 vzorků ze zkoumání (děti). Tyto děti se narodily v období od 40. let minulého století po současnost, tedy rok 2011. Úhrnem má na pojmenování největší vliv zvuková stránka jména, dále soulad s příjmením, významová stránka jména a rodinná tradice. Proměnami v čase prošly všechny motivace, nejvýraznější je trvalý pokles rodinné tradice a trvalý nárust kategorie jiného vlivu (kam patří nejvýraznější motivace zvukové stánky jména, soulad s příjmením a významová stránka jména). Další dvě kategorie, a to motivace pojmenování podle slavné osobnosti a podle fiktivní postavy sice stále narůstají, avšak doposud nepřekročily hranici 10%, jejich vliv je tedy zatím minimální. Jak vyplývá z grafu č. 1, všechny kategorie nyní zaznamenávají nárust, tento trend souvisí s vyšším počtem narozených dětí v posledních letech, ale také je zřejmé, že rodiče dnes ovlivňuje více různých motivací než dřív.
|
|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
host ::
RSS.